Wixárika, Mexiko: Příběhy vyprávěné korálky
Lidé Wixárika (známí také pod jménem Huicholové, které bylo odvozeno z jazyku Nahuatl a později používáno Španěly) patří mezi původní komunity obývající mexické pohoří Sierra Madre Occidental rozkládající se na pomezí států Jalisco, Zacatecas, Durango a Nayarit. Jsou jedni z mála původních obyvatel v Mexiku, kteří stále následuje svoje zvyky z předkolumbovského období. Výroba korálkových šperků zde má hlubokou tradici a symboly, které používají, vypráví příběh jejich kosmologie.
Myšlenkou iniciativy Community Crafted - šperky s příběhem je dát místním komunitám příležitost férového výdělku za využití jejich tradičních dovedností a dále je v rozvoji řemesla podporovat. Tímto se snažíme posílit ukotvení jejich kulturní identity navzdory mnoha vnějším vlivům, které přeměňují jejich společnost.
Umění jako součást kultury
Duchovní život lidí Wixárika je spojen s elementy a posvátnými místy: Hauxamanaka (hora na severu), Haramara (moře na západu), Xanawieyeme (jezero na jihu) a Wixikuta (poušť na východě). Centrum jejich kosmologie se točí kolem "božstev" symbolizovaných kukuřicí, modrým jelenem, peyotlem a orlem, kteří pochází ze středu stvoření s prapůvodním ohněm. Tradice korálkového řemesla se zde vyvíjí po generace. Symboly a motivy, které Wixárikové používají, odpozorovali nejen z prostředí, které je obklopuje, ale také z vizí při peyotlových ceremoniích. Namísto písma, tak manifestovali své příběhy. Pomocí korálků ve špercích a různorodých sochách, tak Wixárikové malují příběh stvoření sám o sobě.
Stejně tak jako mnoho lokálních komunit po celém světe, i Wixárikové pracují s českými korálky z Preciosy.
Příběhy konkrétních lidí
Vesnice San Andres Cohamiata, v jayzce Wixárika Tatei-Kie, leží v mexickém státě Jalisco a je jednou ze tří hlavních osad komunity Wixárika. Je to místo naplněné tradicemi, kulturou a uměním. Nachází se v horách, kde se v období sucha krajina mění na polopoušť. Hlavní plodinou je kukuřice, která je také symbolem zachovávání života, charakteristickou je zde modrá varianta, z které se často připravují typické placky.
Měli jsme velké štěstí, že jsme mohli poznat vstřícnost a vděčnost rodiny dona José, a vzájemně si splnit naše přání. Z naší strany jsme chtěli najít spolehlivou skupinu lidí, kterou v jejich životní situaci podpoří možnost prodávat jejich umění, a kteří ho budou vyrábět s radostí. Na straně rodiny dona José jsme potkali lidi, kteří přesně tohle hledali. Don José je marakame (šaman). V době, kdy jsme navštívili San Andrés ve své komunitě končil pětiletou službu hlavního ceremoniálního zpěváka. Vyrábí také tradiční hudební nástroje a učí hudbu místní děti. Naše pracovní skupina má celkem osm členů, čtyři dcery dona José, jeho nejstarší vnučku, sestru, synovce a sousedku. Jejich muži přes sezónu většinou hledají možnost přivýdělku ve městech a domů se vrací jen několikrát za rok. Ženy se tak starají o rodinu, a jako jediné možnosti obživy jim zůstávají zemědělství, které je však v místním přírodních podmínkách komplikované a výroba umění.
